Jak špionážní balóny poštvaly Čínu proti USA a přiměly lidi vzpomenout si na invazi UFO?

Foto: US Navy / AP

Po několika dnech pozorování létajícího objektu na obloze, sestřelila 5. února armáda USA, čínský balón nad Jižní Karolínou. Bílý dům jej označil za „špionážní“, zatímco Čína tvrdila, že balón byl civilní a vychýlil se z kurzu kvůli větru, píše server Lenta. Tento incident opět napnul vztahy mezi oběma zeměmi. Od té doby americká armáda sestřelila několik dalších neidentifikovaných létajících objektů, které vstoupily do vzdušného prostoru USA. O jejich původu nebyly zveřejněny žádné informace. Pentagon dokonce připustil, že by mohlo jít o mimozemšťany.

Po zprávách o přeletech vzducholodí nad USA se i další země zamyslely nad prověřením bezpečnosti svého vzdušného prostoru. Server Lenta píše o příčinách a důsledcích „balónové hysterie“ pro Spojené státy, Čínu a celý svět.

Patrick Ryder, mluvčí Pentagonu, 3. února oznámil, že ve vzdušném prostoru USA byl zjištěn čínský balon, a upřesnil, že armáda objekt sledovala několik dní. Předpokládalo se, že balon přiletěl z Aleutských ostrovů přes Kanadu a poté zůstal stát nad Montanou. Americké ministerstvo obrany okamžitě uvedlo, že sonda byla vypuštěna za účelem průzkumu.

Pentagon popsal balon jako součást špionážní balonové jednotky z Číny, 
která údajně létá nad všemi pěti kontinenty.

Čínské ministerstvo zahraničních věcí (MZV) však v reakci uvedlo, že zjištěný objekt byl pouze meteorologickou sondou, která se omylem vychýlila z kurzu v důsledku větru. Ministerstvo vyzvalo USA, aby přestalo spekulovat a vyjádřilo ochotu spolupracovat. Tato tvrzení americkou stranu nepřesvědčila, ale balón se rozhodla nesestřelit kvůli riziku poškození Američanů nebo jejich majetku.

Foto: US Navy/AP

Foto: Americké ministerstvo obrany/Reuters

Foto: FBI/Reuters

Informace o špionážním balonu nad územím USA vyvolala v mediálních 
a politických kruzích obrovský rozruch.

Americký prezident Joe Biden byl okamžitě pokárán za slabost, protože se rozhodl objekt týden nesestřelit. Například republikánská členka Sněmovny reprezentantů USA, Marjorie Taylorová Greenová, prohlásila, že bývalý prezident Donald Trump „by něco takového netoleroval“.

Někteří politici zároveň vyjádřili obavy z nákladu, který mohl být na balonu. Například předseda výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů James Comer naznačil, že sonda, která vyletěla z Wuhanu, domova koronaviru, mohla nést biologické zbraně. Balon byl nakonec na příkaz prezidenta Joea Bidena 4. února sestřelen nad vodami u Jižní Karolíny.

Tím však incidenty neskončily. Během následujících osmi dnů armáda sestřelila další tři létající objekty nad územím USA.

Dne 10. února byla sestřelena sonda nad Aljaškou, 11. února nad Kanadou a 12. února byl sestřelen balon nad jezerem Guron na americko-kanadské hranici.

4
neidentifikované balóny sestřelené nad územím USA během osmi dnů v únoru 2023.

Na rozdíl od prvního balonu úřady nedělaly v případě těchto sond tak rychlé závěry. Například generál americké armády, Glenn Van Herk, dokonce připustil jejich mimozemský původ, což vyvolalo vlnu konspiračních teorií. Mluvčí Bílého domu Carine Jean-Pierreová však zdůraznila, že nic nenasvědčuje tomu, že by sestřelené sondy byly spojeny s mimozemšťany nebo měly mimozemskou aktivitu. Přesto se úřady rozhodly zřídit meziagenturní skupinu, která má fenomén neidentifikovaných létajících objektů (UFO) důkladně analyzovat.

Incidenty s balonem vyvolaly mnoho otázek jak mezi americkými politickými elitami, tak mezi běžnými Američany. Občané zpochybnili bezpečnost vzdušného prostoru země a schopnost úřadů rychle reagovat na hrozby. Situace se sondou navíc způsobila zhoršení vztahů mezi Čínou a USA, které už tak zažívají špatné časy.

Zvýšená hrozba, kterou představují špionážní balóny, by také mohla umožnit americkému letectvu (AFP) získat další finanční prostředky. Vice píše, že armáda již léta využívá hrozbu UFO k získání dalších peněz z rozpočtu. Otázka bezpečnosti vzdušného prostoru země, která znepokojuje nejen Pentagon a Bílý dům, ale i obyčejné Američany, by se pro armádu mohla stát vhodnou pákou k nátlaku na vládu.

Čínský horkovzdušný balón, který letěl nad naší zemí, mohl být víc než jen operace shromažďování zpravodajských informací. Možná to byla zkouška i vzkaz: neuspěli jste a my se nebojíme odvety z vaší strany. Naše protivzdušná obrana byla poražena pomocí zpravodajských technologií 18. století.

Americký myslitel z článku „Když je potřeba síla, Spojené státy ukazují slabost“

Příznivý okamžik

V posledních letech se ve vztazích mezi Spojenými státy a Čínou objevilo mnoho rozporů. Čína byla opakovaně označována za hlavní výzvu a strategického protivníka Spojených států.

Státy se vzájemně obviňovaly z nárokování světové hegemonie, budování vojenské aktivity a zasahování do mezinárodních záležitostí. Situaci ještě zhoršily rozdílné postoje zemí k ruské speciální vojenské operaci na Ukrajině a také k Tchaj-wanu, který Čína považuje za nedílnou součást svého území.