Jak se zázrak světla stal celosvětovou zdravotní pohromou

Foto: cegoh/ pixabay

Světelné znečištění je v ekologii často označováno za mírný problém. Toto vnímání je třeba změnit. Noční světlo představuje masivní útok na ekologii planety, včetně nás. Má také nepřímé dopady, protože zatímco se celosvětově spotřebuje 20 % elektrické energie na osvětlení, nejméně 30 % tohoto světla se promrhá. Plýtvání světlem neslouží vůbec žádnému účelu a nadměrné osvětlení se příliš často používá nad rámec toho, co je nutné pro řízení auta, nakupování nebo večerní fotbal, píše Britannica.

Elektrická žárovka je označována za jeden z nejvýznamnějších technologických vynálezů člověka. Řadí se po bok vynálezu kola, ovládání ohně, antibiotik a dynamitu. Ale jako každá nová a velkolepá technologie má vždy nezamýšlené důsledky. S elektrickým světlem se ve většině moderního světa vytratila noc, a to jak venku ve městě, tak i v interiéru během doby, která byla kdysi „nocí“ podle přirozené polohy Slunce.

Život se vyvíjel několik miliard let ve spolehlivém cyklu jasného světla ze Slunce ve dne a tmy v noci. Díky tomu se v naší fyziologii vyvinul vrozený cirkadiánní rytmus, jehož přesnost závisí na slunečním cyklu dne a noci. Během noci, počínaje přibližně západem slunce, klesá tělesná teplota, zpomaluje se metabolismus, ustupuje hlad, zvyšuje se ospalost a v krvi výrazně stoupá hladina hormonu melatoninu. Tento přirozený fyziologický přechod k noci je prastarého původu a melatonin je pro jeho správný průběh klíčový.

Nyní víme, že jasné světlo s krátkou vlnovou délkou – modré světlo – je nejúčinnější pro potlačení melatoninu a oddálení přechodu do noční fyziologie; zatímco tlumenější světlo s delší vlnovou délkou – žluté, oranžové a červené, například z táboráku nebo svíčky – má velmi malý účinek. Jasné světlo ze Slunce obsahuje modré světlo, což je výhodné ráno, kdy potřebujeme být bdělí a vzhůru; ale ať už jsme venku nebo uvnitř, když jasné modré světlo přichází po západu Slunce, klame tělo, aby si myslelo, že je den.

První vážné obavy o možné zdravotní důsledky elektrického světla v noci vyjádřil před 30 lety Richard G. „Bugs“ Stevens, který je profesorem komunitní medicíny na lékařské fakultě Connecticutské univerzity. Ptal se, zda nadměrné osvětlení nezvyšuje riziko rakoviny prsu. Výzkumy ukázaly, že snížená hladina melatoninu (důsledek nadměrného osvětlení) měla za následek zvýšenou hladinu estrogenu (přinejmenším u hlodavců), což byl jasný rizikový faktor rakoviny prsu. Pozdější bylo doloženo, že ženy pracující na noční směny jsou vystaveny vyššímu riziku rakoviny prsu. Důkazy naznačují, že narušení cirkadiánního rytmu v důsledku nadměrného nočního osvětlení by mohlo souviset i s rizikem obezity a deprese. Ve skutečnosti by se mohlo zdát, že prakticky všechny aspekty zdraví a pohody jsou do té či oné míry závislé na synchronizovaném cirkadiánním rytmu s přirozeným cyklem světlých dnů a tmavých nocí.

Toto riziko je blíže popsáno v publikaci „The New World Atlas of Artificial Night Sky Brightness“ (Nový světový atlas umělého jasu noční oblohy), která byla vydána v roce 2016. Atlas využívá data z družice NASA Suomi National Polar-orbiting Partnership k odhadu záření oblohy na celém světě. Snímky v atlase jsou buď oslňující, nebo děsivé, podle toho, jak se na ně díváte. Na barevných mapách měst a zemí, kde jsou použity jasnější barvy pro zobrazení většího záření oblohy, se Evropa a Severní Amerika jeví jako ohnivé. Podle atlasu nemůže Mléčnou dráhu v noci vidět třetina lidí. V Evropě ji nevidí 60 procent lidí a v Severní Americe je to neuvěřitelných 80 procent.

Od roku 2012 do roku 2016 došlo k dramatickému nárůstu jasu světových metropolí i geografického rozsahu světelného znečištění. A to navzdory skutečnosti, že od roku 2012 se ve velké části průmyslově vyspělého světa stále častěji instaluje vysoce účinné pouliční osvětlení LED, aby se „šetřila energie“. Zdá se však, že při nadměrném používání dochází k pravému opaku.

Další články z rubriky:

• Ložnice pro otroky nalezená archeology nedaleko Pompejí
• Posmrtné masky pomáhají obnovit tvář Karla Eduarda Stuarta, známý jako Mladý pretendent, či Bonnie Prince Charlie
• 13 miliard let stará galaxie Maisie je jedním z nejstarších objektů ve vesmíru, odhalil teleskop Jamese Webba
• Forma genové terapie nabízí naději na léčbu těžké závislosti na alkoholu, zjistila studie
• Od spánku k dramatu: Po 800 letech vybuchuje sopka Litli-Hrútur

Elektrické světlo může být pro lidi velkým přínosem, pokud se používá rozumně. K tomu, abychom se dostali k tomu „rozumně využívanému“, je zapotřebí všech vědeckých poznatků, které se v současné době objevují. Musí však existovat také snaha o efektivní využívání elektrického osvětlení ze strany vlády a veřejnosti. Recyklace je nyní vcelku zakořeněná, protože děti jsou k ní vychovávány.

LED technologie sama o sobě problémem není. Ve skutečnosti bude LED pravděpodobně velkou součástí řešení díky své univerzálnosti. Problém v oblasti pouličního osvětlení spočívá v tom, že konkrétní výrobky, které prosazují energetické společnosti ale i úřady, jsou velmi silně modré – a nemusí být. Na trh lze uvést různé LED produkty, které jsou mnohem šetrnější k životnímu prostředí a našemu cirkadiánnímu zdraví. To je nesmírně důležité při osvětlování vnitřních prostor budov, kde žijeme a pracujeme.

V životě planety je ničení noci stejně důležitým problémem jako znečišťování vody a ovzduší.