Budoucnost potravin: umělé maso

Foto: gate74/ pixabay

Vůbec první laboratorně vypěstovaný hamburger byl vytvořen na Maastrichtské univerzitě v Nizozemsku a sněden na tiskové konferenci v Londýně v roce 2013. Ačkoli každý, kdo ochutnal sousto, měl na chuť a strukturu masa jiný názor, všichni se shodli, že by to mohl být začátek něčeho velkého. Od té doby technologie pokročila a v současné době více než 150 společností po celém světě vymýšlí způsoby, jak maso kultivovat, píše Labiotech.

Hlavní cíl pěstování masa je jednoduchý. Výrazně snížit potřebu chovu zvířat, nasytit rostoucí populaci a případně řešit klimatickou krizi. Proč tedy ještě nevzal svět útokem?

Z velké části proto, že nové produkty, jako je maso z buněčných kultur, musí být schváleny řídícími orgány. Podle Daana Luininga, spoluzakladatele a technického ředitele nizozemské společnosti Meatable, která se zabývá pěstováním masa, může mít nedodržování potravinářských zákonů katastrofální následky.

„Potraviny bereme velmi vážně, protože všichni jedí. Myslím, že to je to hlavní. Takže byste měli být velmi opatrní, čím krmíte své obyvatelstvo,“ řekl Luining.

Kdy se kultivované maso dostane na evropský trh?

V Evropě však tento proces může trvat poměrně dlouho. Vzhledem k tomu, že Evropská unie (EU) se v současné době skládá z 27 zemí, může zapojení více vlád do sankcionování výrobků, které mají dopad na velké množství obyvatel, ve srovnání s jinými regiony nějakou dobu trvat. Luining navíc vysvětlil, že v EU může být cesta ke schválení zdlouhavá a hodnocení výrobku může trvat až 24 měsíců. Často ale bývá tato doba i delší, protože dokumentace se často vrací společnostem s pokynem k provedení dalších testů, což proces může prodloužit i o několik let. A začínající podniky jako Meatable, který byl založen před pěti lety, si nemohou dovolit tak dlouho čekat. Proto se společnost Meatable rozhodla vstoupit na vstřícnější singapurský trh. Aby se lépe seznámila s příchutěmi, které by si získaly singapurské obyvatelstvo, spolupracovala společnost s rostlinnou společností Love Handle, která sídlí přímo v Singapuru.

Singapur: ideální místo pro pěstované maso

Singapur byl první zemí, která v roce 2020 schválila uměle vyrobené maso. Cestu mu vydláždila americká společnost Eat Just, a to prodejem kuřecích nugetek kultivovaných buňkami. Od té doby je země označována za centrum průmyslu alternativních bílkovin. Kvůli rychlé urbanizaci má ostrovní země omezenou zemědělskou půdu, což vedlo k tomu, že se více než 90 % potravin dováží. Luining se domnívá, že právě to by mohlo být důvodem, proč se země zajímá o zavádění nových potravinářských technologií.

Poté, co dostala zelenou od Singapurské potravinářské agentury (SFA), uspořádala společnost Meatable před dvěma měsíci v zemi první ochutnávku. Svůj výrobek chce uvést na trh v příštím roce.

Výrobek, který je založen na technologii buněčných kultur, pochází z pluripotentních buněk, což je druh kmenových buněk, které mají obrovský růstový potenciál. Tyto buňky jsou schopny se během osmi dnů vyvinout v dospělé svalové a tukové buňky.

„To je v oblasti biologie kmenových buněk neslýchané; proměna pluripotentní buňky v dospělou svalovou nebo tukovou buňku během osmi dnů nemá obdoby. A to byl pro mě opravdu ten přelomový okamžik,“ řekl Luining.

Luining se vyjádřil, že povolení SFA by mohlo být cestou i na další trhy, protože umožňuje společnosti shromáždit důkazy o přijetí ze strany spotřebitelů. Právě před dvěma dny totiž společnost oznámila, že spolu s nizozemskou potravinářskou technologickou společností Mosa Meat spolupracují s nizozemskou vládou na ochutnávkách pěstovaného masa a mořských plodů v omezených podmínkách v této zemi. Nizozemsko se tak stává první zemí v EU, která povoluje předem schválené ochutnávky laboratorně vypěstovaných potravin.

Nařízení USA povoluje maso z buněčných kultur

Spojené státy se mezitím připojily k Singapuru a povolily prodej masa z buněčných kultur. Ministerstvo zemědělství Spojených států (USDA), které je spolu s Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) regulačním orgánem provádějícím schvalování potravinářských výrobků, kývlo kalifornským společnostem Upside Foods a Good Meat (které vlastní společnost Eat Just) na prodej jejich alternativních bílkovinných výrobků.

Podle federálního zákona o kontrole masa (FMIA) a zákona o kontrole drůbežích produktů (PPIA) musí v USA maso a drůbež před komerčním prodejem projít kontrolou a být řádně označeny. V souladu s těmito směrnicemi byly prověřeny prostory a zařízení společnosti Good Meat, aby byla zajištěna bezpečnost a hygienické podmínky.

Podle Jennifer Stojkovicové, zakladatelky Vegan Women Summit (VWS) a investiční společnosti Joyful Ventures zabývající se alternativními bílkovinami, by měly být předpisy o bezpečnosti potravin rozhodující pro všechny státy na světě.

Stojkovicová řekla: „Chceme se ujistit, že nebude ohroženo lidské zdraví a že lidem nehrozí nebezpečí.“

„Kultivované maso bylo schváleno a považováno za bezpečné hned dvěma různými regulačními orgány. Takže neočekáváme, že by se objevily další problémy, pokud jde o bezpečnost,“ řekl Stojkovic, který dodal, že to přichází v době, kdy USDA vyjádřilo obavy ohledně správnosti tvrzení o mase bez antibiotik.

Potraviny bez jatek: lepší pro životní prostředí?

Zatímco výrobky z pěstovaného masa musí být schváleny, mnozí výrobci masa rostlinného původu o schválení žádat nemusí. Podle Stojkoviče je to proto, že na rozdíl od kultivovaného masa, které je v současné době debutujícím výrobkem, potraviny rostlinného původu, jako jsou sójové boby a hrachová bílkovina, již byly povoleny k prodeji.

Vzhledem k tomu, že kultivované maso rozšiřuje přístup k potravinám, mohlo by případně snížit hlad ve světě. Kromě toho by se díky bezjateční metodě, která nezahrnuje nacpání zvířat do farem, mohla snížit spotřeba vody až o 96 % a využití půdy o 99 %. Vzhledem k tomu, že jednou z nejnáročnějších plodin na vodu v USA je vojtěška, která se používá ke krmení skotu a dojnic, Stojkovic se domnívá, že nutnost snížit vodní stopu by mohla přitáhnout pozornost ke kultivovaným masným výrobkům.

Toto odvětví však není bez kritiků. Zpráva Kalifornské univerzity v Davisu, která ještě nebyla recenzována, tvrdí, že kultivační média, která napomáhají růstu živočišných buněk, zvyšují potenciál globálního oteplování.

Mnohé znepokojují také náklady. Vzhledem k tomu, že vytvoření vůbec prvního hamburgeru z buněčné kultury stálo Maastrichtskou univerzitu 330 000 dolarů, odrazovalo to zpočátku odborníky od toho, aby o kultivovaných bílkovinách uvažovali jako o reálné možnosti. Od té doby však ceny klesly a v současné době stojí jeden hamburger 9,80 dolaru. I tak je to ale dražší než průměrný hamburger v supermarketu. Podle Světové zdravotnické organizace pandemie hladu ve světě zvýšila počet lidí, kteří se potýkají s nedostatkem potravin, na 828 milionů, a proto je o důvod víc, proč zaručit cenovou dostupnost.

Globální kroky k vývoji alternativních bílkovin

Vzhledem k tomu, že stále více společností po celém světě vyvíjí maso z buněčných kultur a usiluje o schválení svých výrobků, lze předpokládat další snižování výrobních nákladů. Země jako Izrael dělají pokroky a v roce 2021 zřídily první závod na výrobu kultivovaného masa na světě. Nyní se tamní společnost Steakholder Foods stala první firmou, která vytvořila rybí filety vytištěné na 3D tiskárně.

Čínský pětiletý zemědělský plán navíc počítá s investicemi do výzkumu kultivovaného masa, podobně jako v případě čisté energie, protože využívá své obnovitelné zdroje. A země jako Katar se podle Stojkoviče také snaží investovat do alternativních proteinových technologií.

„V některých částech Blízkého východu existují vážné problémy s jakýmkoli druhem živočišného zemědělství, a tak mnoho z těchto národů vidí kultivované maso, maso rostlinného původu a potravinářské technologie jako způsob, jak zabezpečit své budoucí potravinové systémy. Viděli jsme poměrně velké investice, které do tohoto odvětví směřovaly z míst, jako je Katar a Saúdská Arábie,“ řekl Stojkovic.

Dodejme, že v regionech USA a Kanady, kde oblohu zahalil kouř kvůli probíhajícím požárům, jsou klimatická opatření naléhavým tématem.

„Důsledky měnícího se klimatu nyní vidíte po celé Severní Americe,“ řekl Stojkovic, který je přesvědčen, že jako investor do oblasti klimatu je „nejlepším dopadem na klima, který můžete udělat“, investování do alternativních bílkovin. „Myslím si, že pěstované maso představuje jednu z mnoha technologií, které mohou doslova vynalézt nový způsob stravování.“

Jedním z faktorů, který odrazuje lidi od toho, aby fandili prodeji masa z buněčných kultur, je to, že ho někteří vnímají jako „nepřirozené“. Luining si však myslí opak. Je přesvědčen, že alternativní bílkoviny by mohly splňovat stravovací potřeby a zároveň být nekompromisní, co se týče chuti, a zároveň být ohleduplné k životnímu prostředí.

„Chtěli bychom přeformulovat konverzaci; přejít od systému, který nám už nepřipadá přirozený. Průmyslové zemědělství nám vůbec nepřipadá přirozené, a pak to přeformulovat na: „My to inovujeme, abychom vytvořili něco, co je skutečnou surovinou, ale bez ubližování zvířatům.“ To by měla být nová norma pro společnost. Myslím, že právě to se snažíme zdůraznit.“