Indický subkontinent se otepluje poloviční rychlostí. Jak je to možné?

Foto: Šravan Deshmukh, TROPOS, CC BY-SA/Tiskový zdroj EurekAlert

Na základě satelitních měření z vesmíru je indický subkontinent považovaný za „díru v globálním oteplování“. Indie se totiž otepluje pouze zhruba poloviční rychlostí oproti globálnímu průměru.

Studie vedená Leibnizuovým institututem pro výzkum troposféry přináší nový pohled na to, proč se některé části Asie a Afriky oteplují pomaleji, než předpokládaly klimatické modely. Klíčem mohou být aerosoly, drobné částice v atmosféře a jejich schopnost pohlcovat vodu.

Co jsou aerosoly a proč jsou důležité?

Aerosoly vznikají například při spalování uhlí a ropy, v dopravě, v průmyslu, při požárech, ale vznikají i přírodními procesy, jako je vypařování mořské soli nebo prach v ovzduší.

Tyto částice pak ovlivňují klima dvěma hlavními způsoby:

1. Odrážejí část slunečního záření zpět do vesmíru, čímž ochlazují planetu.
2. Pomáhají vytvářet oblaka, protože fungují jako kondenzační jádra pro vodní páru.

Klíčovou vlastností aerosolů je jejich hygroskopičnost, neboli schopnost přitahovat a absorbovat vodu.

Foto: Shravan Deshmukh, TROPOS (pomocí Adobe Express a AI)

Foto: PC Garima Shukla, TROPOS, Tiskový zdroj AAAS, CC BY-SA

Foto: Ajit Ahlawat, TU Delft, CC BY-SA/Tiskový zdroj AAAS

Proč je nový výzkum důležitý?

Dosavadní klimatické modely pracovaly se zjednodušeným předpokladem, že aerosoly jsou v atmosféře promíchané rovnoměrně. Jenže realita v megaměstech jako Delhi, nebo Cairo je mnohem složitější.

Vědci zjistili, že v silně znečištěných oblastech aerosoly absorbují více vody, rostou rychleji a vytvářejí hustší smog a oblaka a tím odrážejí více sluneční energie. To může regionálně působit jako částečný „ochlazovací štít“, který zpomaluje oteplování.

Vědci použili dlouhodobá měření aerosolů z 10 lokalit po celém světě. Prošli pokročilé metody strojového učení, chemické analýzy částic a meteorologická data.

Měření probíhala například v Beijingu, Paříži, Houstonu, nad Atlantickým oceánem, nebo v namibijské Henties Bay.

Co je na tom všem překvapivé?

Vědci naznačují, že dnešní klimatické modely mohou podceňovat ochlazující efekt aerosolů. Je možné, že jde špatně odhadovat regionální radiační působení a tím zkreslovat předpovědi oteplování v některých částech světa.

Studie uvádí, že rozdíl může dosahovat až: $\Delta F \approx \pm 0.1\ \mathrm{W\,m^{-2}}$ΔF≈±0.1 Wm−2, což je na globální klimatický systém významná hodnota.

Důležitý paradox

Výsledek zároveň ukazuje komplikovaný paradox moderní civilizace, a to, že více znečištění může lokálně oteplování zpomalovat, ale současně výrazně zhoršuje kvalitu ovzduší a zdraví lidí.

Například v Delhi vědci pomocí dronů zaznamenali, že hygroskopický růst aerosolů přispívá k extrémně hustému smogu. Což je asi logické, že…

Co bude dál?

Autoři studie doufají, že jejich algoritmy budou integrovány do nové generace klimatických modelů. Pokud se to podaří, vědci by mohly lépe simulovat interakce aerosolů a oblačnosti, zpřesnit regionální klimatické předpovědi a snížit jednu z největších nejistot současné klimatologie.

Zdroj: https://www.eurekalert.org/news-releases/1128969?language=german, https://www.nature.com/articles/s43247-026-03505-z

O autorovi článku