Nový detektor lži připnete rovnou na kůži

Foto: Ilustrační_Mohamed Hassan/Pixabay

Vědci vyrobili bezdrátový snímací systém nositelný na kůži pro psychofyziologické monitorování, neboli nositelný detektor lži. Ale neděste se. I když by se dal detektor použít v oblasti, která jistě napadla všechny z nás, primárně je přístroj určený pro oblast medicíny.

Tohle zařízení se nesnaží „číst myšlenky“, ale sledovat fyziologickou reakci organismu na zátěž. V podstatě jde o moderní bioelektronickou náplast, která propojuje principy klasického polygrafu s dnešní nositelnou elektronikou a strojovým učením.

Jak zařízení funguje

Malý bezdrátový senzor se připevní na hrudník podobně jako lehká zdravotnická náplast. Senzor současně sleduje několik různých signálů, jako je srdeční aktivita, dechové vzorce, pocení, průtok krve v kůži, teplotu pokožky, pohyb těla a jemné zvuky srdce a plic.

Kombinace více signálů je tady klíčová. Stres totiž není jeden jediný fyziologický jev.

Když se aktivuje sympatický nervový systém („fight or flight“ reakce), lidem se mění tepová frekvence, srdeční rytmus, vodivost kůže kvůli pocení, zrychluje se dýchání a dochází k perifernímu prokrvení.

Zařízení tato data bezdrátově odesílá do telefonu nebo tabletu, kde je analyzuje algoritmus strojového učení.

Proč je to důležité

Vědci ve zprávě zdůrazňují jednu zásadní věc: tělo často reaguje na stres dřív, než si ho člověk vědomě připustí. To odpovídá tomu, co dnes víme o autonomním nervovém systému. Mozek může stres „normalizovat“, ale fyziologie už vykazuje změny jako je zvýšený kortizol, aktivuje sympatiku, dochází ke změně mikrocirkulace a narušuje regulaci dýchání a spánku.

Právě proto může být dlouhodobý stres nebezpečný i u lidí, kteří subjektivně tvrdí, že jsou „v pohodě“.

Kde může mít technologie největší dopad

Pediatrie a novorozenci. Velká část projektu vznikla kvůli kojencům v nemocnicích. Miminka neumí popsat bolest ani psychický diskomfort, takže lékaři dnes často spoléhají jen na pláč, výraz obličeje, pohyb a základní vitální funkce.

To je ale subjektivní a nepřesné. Nepřetržité fyziologické monitorování může zachytit stres nebo bolest mnohem dřív.

Spánková medicína. Zařízení dokázalo rozpoznat nepravidelné dýchání i noční probouzení, což ukázalo na stresové reakce během spánku. Mohlo by tedy částečně nahradit nepohodlné laboratorní spánkové testy.

Duševní zdraví. Dlouhodobé sledování by mohlo pomoci u úzkostných poruch, PTSD, chronického stresu i syndromu vyhoření. Nešlo by jen o subjektivní pocit pacienta, ale o průběžná objektivní data.

Vysoce stresové profese. Ve studii například studenti urgentní medicíny při krizových simulacích s vyšší fyziologickou stresovou reakcí častěji podávali horší výkon.

To otevírá otázku, jak stres ovlivňuje rozhodování, kdy už kognitivní výkon klesá a zda lze kritické přetížení odhalit dříve, než člověk udělá chybu.

Co je na tomto vynálezu technologicky nejzajímavější?

Důležité je, že zařízení nepotřebuje odběr krve ani slin, funguje kontinuálně, váží méně než 8 gramů, vydrží přes 24 hodin a pohybuje se přirozeně s pokožkou. Což je velký rozdíl oproti klasickým polygrafům nebo nemocničním monitorům.

Limity a otázky

Technologie ale zatím neumí rozlišit přesný typ stresu. Nedokáže odlišit psychický stres od bolesti a určit příčinu reakce organismu.

Tělo může podobně reagovat na také na strach, bolest, fyzickou námahu, nemoc, nedostatek spánku, ale i emocionální zátěž. Proto vědci uvažují o přidání EEG snímání mozkové aktivity. To by mohlo pomoci odlišit, proč je „tělo aktivované“ od důvodu, že „mozek subjektivně prožívá stres nebo bolest“.

Zajímavý posun oproti běžným nositelným chytrým zařízením

Dnešní chytré hodinky už také umí sledovat stres, ale většinou to dělají hlavně přes tepovou frekvenci, HRV (variabilitu srdeční frekvence) a některé dražší typy měří také i teplotu. Tahle nová platforma jde ale mnohem dál. Jednak nabízí více senzorů současně, slibuje klinickou přesnost v medicínském využití a navíc máte nepřetržitou synchronizovanou analýzu celého organismu.

Spíš než fitness vychytávka, je to začátek nové generace klinické bioelektroniky.

---

Zdroj: https://www.eurekalert.org/news-releases/1127540, vědecká studie DOI 10.1126/sciadv.aed3162